Podle právní úpravy insolvenčního zákona účinné od 1. 6. 2019 trvá oddlužení standardně 5 let s tím, že pro dlužníka, který je starobním nebo invalidním důchodcem ve druhém nebo třetím stupni a dále pro dlužníka, který zaplatí alespoň 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů, se doba oddlužení zkracuje na 3 roky. Je možné takto stanovené doby nějak změnit nebo jsou naprosto pevné a nijak s dobou oddlužení pohnout nejde?
Odpověď dává § 412b insolvenčního zákona. Průběh oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je možné přerušit nebo prodloužit. Smyslem přerušení nebo prodloužení doby oddlužení je pomoci dlužníkovi zvládnout oddlužení i v případě, že má nějaké dočasné potíže s plněním podmínek oddlužení.
- Pokud je oddlužení přerušeno, dlužník nemusí splácet po určitou dobu dluhy svým věřitelům.
- Naopak při prodloužení oddlužení musí dlužník nadále plnit svoji povinnost splácet a pokračuje ve splátkách po celou dobu, o kterou je oddlužení prodlouženo.
Přerušení oddlužení
Přerušit oddlužení je možné pouze rozhodnutím insolvenčního soudu na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce. Soud může rozhodnout o přerušení na konkrétní dobu nebo na dobu neurčitou, vždy je však doba přerušení oddlužení omezena na maximálně 1 rok. Doba přerušení oddlužení se pak nezapočítává do řádné doby trvání oddlužení, takže celková doba, po kterou dlužník zůstává v režimu oddlužení, se o dobu přerušení prodlouží. Přerušit oddlužení je možné jen z důležitých důvodů, jako je například dlouhodobá pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání bez zavinění dlužníka, rekvalifikace na jinou profesi a další.
Jakmile odpadnou důvody přerušení, soud rozhodne, že oddlužení pokračuje. Pokud bylo přerušeno oddlužení na přesně stanovenou dobu, tak uplynutím této doby oddlužení pokračuje a soud žádné rozhodnutí o pokračování nevydává. Benefit přerušení oddlužení je možné využít jen jednou za celou dobu trvání oddlužení.
Prodloužení oddlužení
Prodloužení oddlužení má za cíl umožnit dlužníkovi, který pouze o málo významnou hodnotu (např. několika měsíčních splátek) nedosahuje na kritéria splnění oddlužení, aby tato kritéria splnil a dosáhnul účelu oddlužení, tedy osvobození od povinnosti hradit nesplacené části svých dluhů, a to za co nejkratší dobu. To má zvláštní význam především u hranice zaplacení 60 % nezajištěných dluhů, kdy po dosažení této hranice do 3 let je dlužník osvobozen od povinnosti hradit zbytek dluhů. Pokud je zřejmé, že dlužník jen nevýznamně uvedené hranice zaplacení ve stanovené době 3 roky nedosáhne, je možné na návrh dlužníka oddlužení rozhodnutím insolvenčního soudu prodloužit a limit 60 % splnit. Doba trvání oddlužení se tak ve svém důsledku pro dlužníka nakonec může významně zkrátit.
Dlužník musí podat návrh na prodloužení včas, aby o něm soud stihnul rozhodnout. Návrh musí být odůvodněný a také v tomto případě lze prodloužit oddlužení pouze jednou, a to na maximální dobu 6 měsíců.