Jednou ze základních povinností osoby, které bylo schváleno oddlužení, je povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a získávat tak příjmy, které jsou využitelné pro úhradu nákladů insolvenčního řízení a pro platby splátek věřitelům. Většina dlužníků sice tyto příjmy získává jako mzdu od svého zaměstnavatele v rámci pracovního poměru, nezanedbatelné procento osob však podniká a příjmy získává při výkonu podnikatelské činnosti jako osoba samostatně výdělečně činná zpravidla na základě živnostenského oprávnění.
Můžu podnikat?
Podání insolvenčního návrhu a následné rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení není překážkou pro výkon živnosti. Živnostenský zákon (zák. č. 455/1991 Sb. ve znění novel) ve svém § 8 uvádí výčet překážek provozování živnosti, které se vesměs týkají konkursu jako způsobu řešení úpadku. Oddlužení mezi překážkami provozování živnosti uvedeno není.
Pokud je tedy živnostníkovi s platným živnostenským oprávněním povoleno oddlužení a schválen splátkový kalendář, není to důvod k přerušení nebo dokonce ukončení provozování živnosti, pokud dlužník dosahuje podnikatelskou činností příjmy, které jsou z hlediska nároků stanovených insolvenčním zákonem dostatečné k plnění podmínek oddlužení. Rovněž je možné, aby se osoba, která aktuálně prochází procesem oddlužení, stala živnostníkem a nadále měla příjmy z podnikatelské činnosti, ačkoliv v době schválení splátkového kalendáře byla zaměstnancem.
Jaká bude měsíční splátka?
Novela insolvenčního zákona účinná od 1. 6. 2019 zavedla speciální pravidla pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty pro dlužníky – fyzické osoby, které jsou podnikateli. Tato právní úprava je obsažena v § 398b insolvenčního zákona. Podle této úpravy insolvenční soud uloží podnikateli v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, aby měsíčně splácel minimální nevratnou zálohou splátku vypočtenou ze zisku dosaženého v předcházejícím účetním období. Pokud to není možné, tak se minimální měsíční splátka stanoví z očekávaných budoucích měsíčních příjmů po odečtení reálných nákladů. Pokud ani tento postup není možný, určí se minimální splátka z měsíční průměrné mzdy.
Jak se splátky upraví podle skutečných příjmů?
V průběhu oddlužení potom dlužník předkládá insolvenčnímu správci na konci zdaňovacího období svoje účetnictví nebo daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů, výpisy z účtů a případně další listiny, kterými prokáže, jaké skutečné příjmy a výdaje za uplynulý rok při podnikání měl. Insolvenční správce potom na základě skutečných příjmů a výdajů vypočte, jaká měla být výše měsíční srážky za uplynulé období (tzv. referenční srážka). Pokud je výše referenční srážky vyšší než doposud hrazená zálohová splátka, dopočítá insolvenční správce rozdíl mezí oběma částkami za uplynulý rok oddlužení a vyzve dlužníka, aby rozdíl neprodleně doplatil. Naopak, pokud dlužník formou zálohových splátek uhradil v oddlužení více, než kolik odpovídá jeho reálnému zisku, rozdíl se dlužníkovi nevrací, ale dlužník může požádat insolvenční soud, aby stanovil jinou (menší) výši zálohových splátek na další účetní období.